Lagenandra meeboldii ‚Red‘
Tuto rostlinu najdete i pod označením Lagenandra meeboldi ‚Pink‘ nebo zkrátka Lagenandra meeboldi – vždy jde o tutéž formu, jiná se prakticky nepěstuje, resp. nikoli v akváriích. Ačkoliv se udávají jisté rozdíly mezi ‚Pink‘ a ‚Red‘, považuji je za recyklované bez udání zdroje a z praktického hlediska k ničemu: obě mám a není v nich rozdíl. Existuje ale opravdu daleko více barevných variet, více o tom na konci článku. Dále budu rostlinu označovat jen jako Lagenandra meeboldii.
Lagenandra meeboldii pochází z Indie, konkrétně z jižních států Kerala a Karnataka. Roste na březích toků v lesích, tzn. na stinných místech. Celý rod zahrnuje 16 druhů, z nichž my akvaristé známe víceméně jen L. meeboldii a daleko méně pěstovanou L. thwaitesii (byť jak Vladimír Sadílek, tak Karel Rataj ve svých knížkách kdysi popisovali i několik dalších druhů, ale kdo je kdy viděl v akváriu?). Lagenandry obecně najdeme kromě Indie také na Srí Lance, kde roste většina druhů, a jeden druh roste i v Bangladéši, další se vyskytuje jen na severovýchodě Indie. Lagenandra cherupuzhica byla jakožto šestnáctý druh popsána teprve v letošním roce.

(Autor: Jan D. Bastmeijer, the Crypts Pages)
Lagenandra patří do čeledi Araceae a už na první pohled má blízko ke kryptokorynám. Poznáme je od sebe bezpečně podle květů a také podle toho, že lagenandry zpravidla nevytvářejí odnože, pomocí kterých by časem zaplnily i ten nejvzdálenější kout akvária. Zatímco listy kryptokoryn vyrůstají svinuté do ruličky, lagenandry mají mladé listy svinuté z obou stran směrem ke středu listu – tento znak je vlastně jediný, který můžeme v akváriu zcela jistě pozorovat, ale pozor, podle některých autorů není 100% a některé druhy lagenander mají také mladé listy jednostranně stočené.
S kryptokorynami má tato lagenandra také shodné nároky na pěstování: nevyžaduje silné osvětlení ani zvláštní péči. Pokud jí dopřejete čas a prostor, vyvine se z ní krásný solitér. Lagenandry rovněž mohou trpět rozpadem listů, ale podle mých zkušeností k tomu nedochází tak často a následky jsou mnohem mírnější, většinou se nerozpadnou všechny listy a rostlina normálně pokračuje v růstu. Listy jsou kožovité, mají oválné čepele o délce až 15 cm na téměř dvojnásobně dlouhých řapících. Běžně je ale rostlina nižší, do 20 cm s růžicí doširoka rozložených listů. Moje nejvzrostlejší rostlina měla 25 listů s celkovou délkou okolo 40 cm a vydatně stínila skoro celému akváriu, takže do miníček opravdu nebrat!

(Foto: Markéta Rejlková)
Nově vyrůstající listy jsou světle růžové. Později se jejich barva mění podle podmínek, při silném osvětlení mohou být tmavě fialové (obzvlášť v emerzních kulturách např. ve skleníku), v akváriu často platí, že „hrají všemi barvami“. Zelená se na nich mísí s růžovou, fialovou, žlutohnědou, bronzovou, stříbřitou… Spodní strana listů bývá světlejší, konkrétně u mých rostlin růžová, při horším světle lososová.

(Foto: Markéta Rejlková)
U lagenandry také platí, že zachytit její vzhled na fotografii je těžké. Má zvláštní povrchovou strukturu listů, která odráží světlo a v závislosti na úhlu pohledu se tedy barva může měnit. To je efekt, který se nedá zachytit na fotografii, ale věřte tomu, že tato rostlina je skutečnou ozdobou. Podle mě za to může i fakt, že ať už je její vybarvení jakékoliv – a já ji pěstuju v poměrně skromně osvětlených akváriích, jak můžete vidět podle hodně zeleného zbarvení – působí vitálně a silně.

(Foto: Markéta Rejlková)
Bohužel v důsledku bujného růstu se moje největší lagenandra kroutí do nefotogenických pozic a ještě „putuje“ do rohů akvária, proto vám můžu v plné kráse předvést jen mladou rostlinu na snímku níže (výška 20 cm, půl roku od zasazení oddenkového řízku – není tedy pravda, že lagenandry rostlou velice pomalu).

(Foto: Markéta Rejlková)
Tuto rostlinu pěstuju už asi šest let ve třech akváriích, ve dvou z nich má dostatek prostoru a velmi dobře prosperuje. Na plochu akvária 50 x 50 cm s výškou 30 cm svítím jedinou 5W nebo 7W led žárovkou, nevadí ani případné husté pokrytí hladiny okřehkem. Ve třetí nádrži se stejnými rozměry je lagenandra poněkud utopená mezi dalšími rostlinami, takže i když tam je silnější osvětlení, je přistíněná a zůstává stále velmi malá s malými přírůstky (zato je růžová). Do žádného akvária nepřidávám CO2 a ani jiné hnojivo, parametry ostravské vody jsou zhruba tyto: pH 7,8, vodivost 250 μS/cm, tvrdost do 5 °dGH. Pokud chcete mohutný a zdravý růst, určitě je vhodné použít bohatší substrát (ne nutně obohacený nějakými hnojivy, ale třeba s trochou bahna nebo jílu z přírody). Voda ve všech těchto mých akváriích mírně proudí.
Ačkoliv by lagenandra měla podobně jako kryptokoryny vytvářet dceřiné rostlinky na výhoncích, pokud k tomu dochází, tak zřejmě až u starých rostlin – obvyklé to rozhodně není. Může ale docházet ke vzniku dalších rostlin na stejném oddenku, byť také jen zřídka. Pokud máme starší rostlinu a chceme ji rozmnožit, jde to však snadno. Listy vyrůstají z oddenku, který se časem prodlužuje a může se dostat i nad povrch substrátu (mimochodem není pravdou, že se tento oddenek nesmí sázet do substrátu podobně jako u anubiasů – lagenandra se sází normálně do dna). Jakmile máme rostlinu dostatečně vzrostlou s dlouhým oddenkem, můžeme ho rozdělit na několik kousků. V mém případě jsem nožem oddělila asi 3cm „špalíčky“ z konce oddenku, který už byl dávno bez listů. Vůbec to nevadí, ze všech takto vzniklých řízků začaly rašit kořeny a nové listy. Oddenkové řízky jsem nechala asi měsíc plavat volně na hladině a pak je zasadila, původní rostlinu jsem samozřejmě vrátila na její místo hned po zásahu a ta normálně pokračovala v růstu, byť (naštěstí) trochu mírněji, alespoň po nějakou dobu. Lagenandry potřebují čas a trpělivost a nepatří mezi rychle rostoucí druhy, ale i tak s nimi můžeme zaplnit akvárium a příležitostně je rozdat svým kamarádům.

(Foto: Markéta Rejlková)
Lagenandra meeboldii se samozřejmě dá pěstovat také emerzně a obohacuje sbírky mnohých fanoušků kryptokoryn či áronovitých rostlin obecně. Při emerzním růstu může i vykvést, pod vodou se toho nedočkáme. Zajímavé je, že zatímco my akvaristé známe variety ‚Red’/’Pink‘ a potom také v literatuře hojně uváděnou ‚Green‘, která se ale nepěstuje, emerzní pěstitelé se ve sbírkách pyšní větší škálou variet. Do pozornosti dávám například blog Jasona Seymoura z USA (bohužel v roce 2025 již není dostupný, pozn.red.), který pěstuje řadu variet s moc pěkným zbarvením, někdy i s odlišným tvarem listů od nám známé ‚Red‘. Bylo by zajímavé vidět, jak vypadá třeba taková ‚Tenkasi Red‘ v akváriu… nechá se někdo nalákat ;-)?
Lagenandra meeboldii patří mezi mé vůbec nejoblíbenější akvarijní rostliny – je nenáročná, nízkoúdržbová a udělá velkou parádu. Nebojte se ji taky zkusit, není to žádná věda.