Neolamprologus leloupi

O druhu Neolamprologus leloupi (Poll, 1948) jsem se krátce zmínil v článku o N. caudopunctatus, kdy jsem netušil, že se na mě o pár měsíců později usměje štěstěna a já si objednám import šestice jedinců tohoto v akvaristickém světě poměrně vzácného druhu. Dnešní článek slouží zejména jako doplnění zmiňovaného profilu N. caudopunctatus, který vyšel v 56. čísle našeho časopisu.

Popis

Tvarem je Neolamprologus leloupi velmi podobný druhu N. caudopunctatus, mírně se liší velikostí a zbarvením. Samci N. leloupi dorůstají do 6,1 cm [1], samičky zůstávají menší, kolem 5 cm celkové délky. I u tohoto druhu se vyskytuje mnoho geografických variant, které se mírně liší zbarvením. Charakteristické jsou velké, zářivě modré oči, světlé tělo s šupinami, které se ve světle mírně lesknou, a černý lem ocasní ploutve, který u N. caudopunctatus zcela chybí a je tedy nejspolehlivějším rozlišovacím znakem druhu. Dále je typická bledě žlutá hřbetní ploutev, která je u některých barevných ras v zadní části černě lemovaná. Některé geografické varianty mají dvojitý lem ocasní ploutve, kdy černému pruhu předchází kontrastní bílý pruh. Ocasní ploutev je téměř neustále napnutá do vějíře, odtud druh získal české jméno pestřenec vějířoploutvý. Pohlavní dimorfismus je u mladých jedinců nevýrazný, ale velikostní rozdíl u stejně starých rybek bývá dobrým vodítkem. Postupem času se konce hřbetní a řitní ploutve u samců prodlouží do špičky, zatímco u samiček zůstávají kulaté.

Chov

Podmínky a náročnost chovu jsou totožné s druhem N. caudopunctatus. Pozoroval jsem větší vazbu rybek na ulity jako třecí místo – menší vzrůst samičkám umožňuje vstup do běžně dimenzovaných tanganických ulit. Menší bázlivost a vyšší agresivita pak umožnily jednomu páru tření do rohu přerybněného akvária bez dekorací, kde si rybky dokázaly zjednat pořádek v nejbližším okolí snůšky. Velmi dobře snáší společnost ostatních tanganických cichlid podobné velikosti.

Odchov

Z šestice dovezených jedinců se postupně vytvořily dva páry. Jeden dostal své akvárium, druhý byl přesunut do společenské nádrže s asi deseti dalšími dospělými rybami podobné velikosti. Po návratu z krátké dovolené jsem si všiml hemžících se hejnek rozplavaného potěru u obou párů a hned jsem začal krmit žábronožkou. Pár ve společenské nádrži vyvedl zhruba 40 mláďat, samostatně chovaný pár s menší samičkou polovinu.

Mladé rybky si ve společenství ostatních dospělých ryb po týdnu od rozplavání vytvořily velmi efektivní obranný mechanismus, kdy se při pohybu před akváriem, který signalizoval krmení, schovaly do mateřské ulity. V kombinaci s velmi efektivní obranou hejna rodičovským párem se tak některým podařilo přežít i ve velmi nepřejícím prostředí. K největším ztrátám docházelo v prvním týdnu a dále tehdy, když samice v dobré vůli vchod do své ulity na denní dobu zahrabala, kdy mladým proti hladovým predátorům zbyla pouze pasivní obrana v podobě splynutí s prostředím. Po měsíci jsem obě hejna spojil a odchovával samostatně. V té chvíli zbývalo z původních čtyřiceti jedenáct přeživších, kteří byli o něco menší než jejich samostatně odchovávaní příbuzní.

Vzhledem k menšímu vzrůstu samiček N. leloupi je druh méně plodný než N. caudopunctatus a jeho snůšky čítají do 80 jiker. Po 7–10 dnech rozplavaný potěr opouští úkryt, kterým je nejčastěji ulita nebo podhrabaný kámen. Měří kolem 4 mm a ihned přijímá drobné krmivo, například nauplie žábronožky. Krmíme nejméně jednou denně. Rodičovská péče trvá zhruba 40 dní, po kterých se mláďatům vybarví hřbetní ploutev. Po dalším měsíci při celkové délce 1,5–2 cm můžeme pozorovat barevné změny v ocasní ploutvi, po po kterých se z mláďat stávají barevně dokonalé zmenšeniny rodičů. Mladé ryby pohlavně dospívají ve věku jednoho roku.

[1] https://www.fishbase.se/summary/8740