Parotocinclus haroldoi

Tak tuhle rybu jsem nikdy ve svém akváriu neměla! A nejsem vlastně ani moc na sumečky, přesto jsem se na tenhle článek těšila. Ryby patří mému známému, který za žádnou cenu nechce být jmenován. To u něj jsem nafotila tohoto puntíkatého „otíka“, kterého považuju za moc pěknou rybku zasluhující si větší pozornost. Nemám žádný podíl na zde prezentovaném úspěšném a opakovaném odchovu, jen se chci (pochopitelně se svolením Pana Akvaristy) podělit o pozorování a fotky.

Parotocinlcus haroldoi je spolu s P. jumbo nejznámějším zástupcem rodu, který čítá 28 druhů. V importech můžou akvaristé poslední dobou narazit častěji i na P. eppleyi, ale ten patří správně do rodu Rhinotocinclus. Jde vesměs o drobné krunýřovce, blízce příbuzné populárnímu rodu Otocinclus, ale na rozdíl od něj mají zástupci rodu Parotocinclus tukovou ploutvičku. Tak je tedy snadno poznáte – a konkrétně P. haroldoi s délkou asi 4 cm se pozná velmi snadno díky zbarvení: na tmavém, až černém podkladě má světlé tečky. Ty mohou být někdy protažené do úzkých čárek, ale jsou vždy kontrastní a titěrné, což „harolda“ odlišuje od jiných druhů.

Druh je endemitem Brazílie, pochází z povodí řeky Parnaíba na severovýchodě země. Udává se nejčastěji stát Piauí, ale výskyt byl potvrzen i v okolních státech. Typickým biotopem je kamenité dno toků se středně silným proudem.

Také v akváriu jsou pro tohoto krunýřovce důležité pevné povrchy, ať už jsou to kameny, sklo, dřevo nebo listí. Při poskytnutí čisté, prokysličené vody jde o nenáročnou rybu; zdráhala bych se ji však doporučit do běžného společenského akvária, protože tam by mohl nastat problém s dostatkem potravy. I když se dočtete, že je to vynikající požírač řas, tak si to nemyslím – rybky sice tráví čas na skle nebo na dřevě, kokosové skořápky „opižlaly“ (strašně směšné slovo :-), ale přiléhavé) dohladka, ale milují masitou stravu. Nitěnky, patentky, grindal, artemii… při dostatečném krmení a trpělivosti budete odměněni odchovem mláďat.

Akvárium na fotografiích má objem cca 30 l a P. haroldoi tam žijí už čtvrtý rok jen s krevetami. Teplota 26 °C, voda ostravská neupravovaná (vodivost 220 μS/cm), ale v nádrži je substrát Invital Japanese Soil, který by měl snižovat pH na 6,5 – neměřeno. Zbytek už vám prozradí fotografie.