Zpátky do Mexika

Nový rok, nový výlet do Mexika! Platilo to i v roce 2025. Philippe Beaucousin je opět se mnou a jeho přítomnost mě podnítila přidat do itineráře víc lokalit živorodek pro pozorování v jejich přirozeném prostředí. Díky průzkumu na FishMex jsme identifikovali ideální místa. Původní myšlenkou tohoto výletu bylo najít hlavně mexické zástupce rodu Thorichthys, počínaje T. maculipinnis z Veracruzu a poté T. panchovillai z povodí řeky Coatzacoalcos v Oaxace.

Po noci v Pueble jsme se vydali k našemu prvnímu cíli: řece Atoyaquillo. Tato řeka je známá tím, že se v ní vyskytují Xiphophorus hellerii a X. andersi, stejně jako další živorodky, např. Pseudoxiphophorus bimaculatus. Silnice byla ve špatném stavu a volba SUV pro tento výlet se ukázala jako moudré rozhodnutí. Po příjezdu jsme si všimli, že řeku místní používají k praní prádla, což vodu zbarvuje do běla a brání jakémukoli pozorování pod vodou. Museli jsme se proto spokojit s prohlédnutím ryb, které jsme chytili. Bohužel nám při tom na nohou hodovali komáři. Cestou zpět nám ještě zbýval nějaký čas, takže jsme se znovu stočili k říčce, ale neviděli jsme žádné jiné druhy než ty, které jsme nalovili na naší první zastávce. Spřátelil jsem se aspoň s koněm, který se pásl u řeky. Znovu jsme se vydali směrem na Córdobu právě ve chvíli, kdy se schylovalo k bouři. Bouřka nás zadržela v hotelu na celé odpoledne. Naštěstí jsme se už měli v úmyslu přesunout do jiné oblasti, takže liják neovlivnil místa, kde jsme se chystali šnorchlovat.

Poté jsme jeli do Catemaca, kde jsme našli náš obvyklý hotel a vesnici, kterou dobře známe, La Margarita. Jeden vesničan nám v roce 2010 ukázal vodní nádrž, která se používá k zavlažování. Je to místo, kam se vracíme na každé z našich cest do tohoto regionu. Vzhled se od mé poslední návštěvy v roce 2017 opět změnil. Mexičané vytvořili jakýsi přírodní bazén, kde se setkávají dvě řeky, z nichž jedna poskytuje velmi chladnou vodu. V důsledku toho bylo v této umělé nádrži méně ryb, zejména Poecilia catemaconis. Podařilo se nám však pozorovat druhy Xiphophorus kallmani, X. milleri, Poeciliopsis sp. a Pseudoxiphophorus tuxtlaensis. Chytili jsme zajímavého samce Xiphophorus kallmani s červenými skvrnami na boku. Protože bohužel nemám dost fotografií, doplnil jsem článek o snímky z předchozích cest.

Stále v oblasti Catemaco jsme se zeptali Juana Miguela Artigas Azase, mexického znalce ryb a biotopů, na jedno pozoruhodné místo. Navedl nás k Poza de los Enanos, kde se vyskytují Xiphophorus hellerii a Poecilia mexicana. Mečovky byly většinou žluté. Na tomto místě se nachází sladkovodní pramen, který se napojuje na lagunu, jež se vlévá do moře. Poslední bod je důležitý, protože jsme dorazili za přílivu, což ovlivnilo kvalitu fotografií. Viděli jsme samce mečovek s dlouhými mečíky a jedince s četnými černými skvrnami na těle. Velké Pseudoxiphophorus bimaculatus měly jasně oranžové ocasní ploutve, molly Poecilia mexicana byly ohromné.

Pak jsme se vydali do povodí Río Coatzacoalcos, směrem k malému přítoku řeky Tolosita. Ačkoli naším hlavním cílem pro tuto oblast bylo pozorovat cichlidy (ale teď se jim věnovat nebudu, cichlidáři odpustí), našli jsme několik velmi atraktivních jedinců Poecilia mexicana a také Poeciliopsis gracilis. Hladina vody byla nízká, takže úplné ponoření bylo nemožné. Naše nohy byly hostinou pro hmyz a já jsem si ošklivě spálil lýtka a zadní stranu stehen. Naštěstí jsme s sebou měli léky na ošetření četných kousnutí a bodnutí i na spálení od slunce. Doporučuji vám shlédnout videa na mém YouTube kanálu [1], kde uvidíte rozmanitost druhů na tak malé ploše.

Zpátky v hotelu jsme se setkali s Juanem Miguelem. Dali jsme si společně večeři a rozhodli se strávit den hledáním Xiphophorus clemenciae a prozkoumávat Río Chalchiyapan. Neexistuje mnoho fotografií jedinců Xiphophorus clemenciae, kteří pocházejí z této velmi malé řeky. Doufáme, že je brzy budeme moci odchovat. Spolu s touto mečovkou jsme našli zářivě žlutou rybku Priapella intermedia a všudypřítomnou Pseudoxiphophorus bimaculatus. Toto je živorodka, kterou dnes už velice dobře známe. V roce 2010 jsme ji ale se zájmem pozorovali a přemýšleli, co by mohla být zač. Vzali jsme si tenkrát domů několik jedinců. Umístil jsem je ke gupkám a malá paví očka mi mizela přímo před očima. Tak jsem hledal na internetu. V roce 2010 nebyly k dispozici všechny informace, které máme dnes. Konečně jsem této rybě dal jméno. A při bližším zkoumání jejích potravních zvyklostí jsem se dočetl, že dává přednost malým rybám. Proto jsem je musel oddělit. Obecně je tento druh spíše šedý, ale poměrně atraktivní.

Protože jsme byli v oblasti horního Río Coatzacoalcos, tedy na Tehuantepecké šíji mezi dvěma oceány, nebyli jsme daleko od Pacifiku. Obvykle jsme jezdili do Ixtepecu navštívit řeku Los Perros, ale Juan Miguel nás informoval, že je znečištěná. Takže jsme obrátili svou pozornost k Río Ostuta. Juan Miguel nám doporučil místo, které však už deset let nenavštívil. Bez jeho pomoci bychom tuto velmi zajímavou lokalitu, která se nachází uprostřed mangového sadu, nikdy nenašli.

Při teplotě vzduchu 40 °C byl vstup do vody příjemný. Hledali jsme Poecilia butleri. Vyskytovaly se zde i dva druhy Poeciliopsis: pleurospilus a fasciata. Rybky byly podél břehů, bylo obtížné je fotografovat. Philippe šel po proudu a já proti. Při prozkoumávání oblasti jsem se vrátil k Philippovi, který mi ukázal rameno řeky, které vypadalo mrtvé. Ve skutečnosti to bylo jako obří akvárium s křišťálově čistou vodou! Při plavání v tomto prostředí bylo možné cítit proud chladné vody, pravděpodobně kvůli prameni v tomto místě řeky.

Při návratu z tichomořského pobřeží jsme se zastavili u Río Grande ve stejnojmenném městě. Tato řeka se stává Río El Corte, ta se posléze mění v Río Coatzacoalcos. Cílem bylo pozorovat Thorichthys panchovillai. Objevili jsme krásnou, zářivě žlutou formu Poecilia mexicana spolu s několika velkými jedinci Poeciliopsis gracilis. Stejně jako u Río Tolosita vám doporučuji shlédnout videa zveřejněná na YouTube [1]. Poskytnou vám dobrou představu o obyvatelích této řeky.

Poté jsme jeli do Córdoby, abychom se před návratem do Francie dostali do Mexico City. Protože Philippe chtěl ještě vidět Belonesox belizanus, Juan Miguel nám poradil další specifické místo, které bychom bez něj nenašli: Río Otapa.

Objevili jsme tady nádherného kančíka Thorichthys maculipinnis a také několik velmi krásných Xiphophorus hellerii a Poecilia mexicana. Fotografování živorodek bylo obtížné, protože se neustále pohybovaly a světlo bylo v to pozdní odpoledne slabé. Použití blesku nebylo možné, protože voda byla plná suspendovaných částic. Proti proudu od naší pozice se ve vodě zdržovalo několik dětí, které vířily dno a to ovlivňovalo kvalitu fotografií. Přesto snad dávají dobrou představu o rozmanitosti mečovek v této řece, s několika skvrnitými samci slušné velikosti.

Není neobvyklé vidět v přírodě pěkně rostlé statné xify, zatímco v akváriích tomu tak vždy není. Němečtí chovatelé dosahují takových velikostí krmením ryb třikrát denně.

Toto jsou tedy místa, která jsme v roce 2025 navštívili a kde byly pozorovány zajímavé živorodky. Ačkoli se často jedná o několik stále stejných druhů, byli jsme schopni pozorovat různé variace, které vysvětlují, proč jsou chovatelé schopni vyšlechtit kmeny s někdy překvapivými barvami.

Tím končí tato naše zatím poslední cesta. Uvidíme, co nám rok 2026 přinese.

 [1] https://www.youtube.com/@benithebomb