Pogostemon quadrifolius

Konečně pačule i pro normální lidi 🙂

Před šesti lety jsem na ostravské burze zahlédla rostlinu, kterou jsem neznala. Polští prodejci mi o ní neřekli skoro nic, dokonce ani její jméno. Ale prý je nenáročná. No tak jo, koupila jsem ji a donesla domů… polovinu jsem darovala a se zbytkem jsem naložila podle mého (zlo)zvyku. Já jen málokdy dokážu novou rostlinu hned zasadit na její místo. Nejsem si totiž jistá, kde to nejlepší místo vlastně je, tak váhám a rostliny zatím čekají někde v provizorních podmínkách. Díky tomu jsem ovšem zjistila, že tento nový přírůstek je skutečně nenáročný! Vydržel v akváriu odkázaném jen na přirozené světlo od poměrně vzdáleného okna – podobně jako třeba růžkatec, jen tak bez zasazení, ale na rozdíl od něj se nerozpadá při prudké změně podmínek, přisolení nebo při opravdu výrazném nedostatku světla. Zakrní, to ano, ale vydrží.

Zatímco jsem po očku sledovala, že rostlina stále žije, pátrala jsem po její identitě. Našla jsem ji nakonec na německých stránkách pod označením Pogostemon sp. „Octopus“, případně Pogostemon stellatus „Octopus“. Přiznám se, že mě to překvapilo; Pogostemon stellatus je sice také „ježatá“ rostlina, ale roste výrazně úhledněji a je docela náročná.

O pár měsíců později mi přišel vhod článek od Christel Kasselmann v DATZu 5/2013, kde se konečně akvaristům zjevila pravá identita téhle rostliny. Jde tedy o Pogostemon quadrifolius, česky to budiž pačule čtyřlistá, oficiální jméno druhu jsem nenašla. Listy vyrůstají v přeslenu vždy po čtyřech, Pogostemon stellatus má přesleny bohatší. Pačule patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Druh byl do Evropy přivezen z Laosu, roste ale i v Indii, Myanmaru a Bangladéši.

Jak už jste jistě pochopili z mých raných zkušeností, na rozdíl od mnoha novinek je tato rostlina skutečně do akvárií velmi vhodná. Samozřejmě, že pačuli celé ty roky netrápím bez světla, ale už mi roste ve spoustě různě zařízených akvárií a všude se chytila. Nevím, jaké podmínky byste museli vytvořit, abyste ji zahubili. Světla mnoho nepotřebuje, živin také ne. Občas se mi nedaří pěstovat některé „plevelné“ druhy, třeba mokřanky (Hygrophila spp.) nebo pupečníky (Hydrocotyle spp.) – myslím si, že pro ně mám vodu až příliš čistou. Octopus ale roste i při hodnotách dusičnanů kolem 5 mg/l a neměřitelném množství fosforečnanů. Vodu mám měkkou, asi 5 °dGH, takže z osobních zkušeností nevím, jak by rostlina reagovala na vodu velmi tvrdou.

Listy této pačule jsou na okrajích pilovité, dosti úzké (asi 3–4 mm) a dlouhé. Vzhled rostliny samozřejmě závisí na podmínkách. Při slabém osvětlení roste pomaleji, listy jsou kratší a odspodu můžou opadávat; má-li Octopus světla dost, listy dosahují délky i 20 cm a růst je až překotný.

Máme tuto rostlinu i v ostravské zoo, mj. také ve dvou expozičních akváriích. V jednom je spíše nenápadná a skoro neroste, v druhém je výraznou dominantou a přivádí nás k šílenství – zkrátíme ji o půl metru a nejpozději za týden je opět u hladiny! Při výšce nádrže okolo metru a půl pochopitelně musíme tuto proceduru provádět pěkně namočení v neoprenu. Ale ta svěží zeleň a rozpustilý vzhled stojí za to.

Pogostemon quadrifolius nezaujme ničím zvláštním a není to žádný krasavec předurčený stát se vyhledávanou raritou. Ale svým ježatým vzhledem hezky kontrastuje s většinou jiných rostlin a je velmi příjemné, že oblíbená skupina nenáročných druhů, na které je spoleh i v „obyčejných“ akváriích, se rozrostla o dalšího člena.