Po delší odmlce přináším pohled do zákulisí Zoo Ostrava. Pauza byla způsobená tím, že k mojí lítosti trávím přímo mezi akvárii čím dál tím méně času a nestíhám zachycovat všechny ty úžasné nebo přinejmenším zajímavé události, které se tam odehrávají. A díky skvělé péči mých kolegů akvaristů se toho děje stále dost! Některé zážitky jsou frustrující, protože neznamenají úspěch, ale jen malý krůček v našem poznání. Ono se to ale snad časem poskládá.
Jeden příklad: v naší zoo už dlouhá léta chováme tři druhy klaunů: Amphiprion ocellaris, A. melanopus a Premnasbiaculeatus. První dva jsme již opakovaně odchovali. Na premnase jsme se odhodlávali. Nebyl na to čas, nádrže nám blokovaly jiné odchovy nebo byly naše kultury fyto- a zoo-planktonu „ždímány“ kvůli jinému nezbytnému využití. Na zbrklé pokusy si moc nepotrpíme, takže když jsem jednoho dne zahlédla v odchovné nádrži čerstvě vylíhnuté larvy premnasů zaopatřené „krmnou polévkou“, bylo mi jasné, že teď už to vážně jdeme zkusit. A chlubím se teď úplně cizím peřím, že nám tu plavou malí oranžoví diblíci :-). Nebylo to moje disciplinované úsilí je ukrmit a udržet v pohodě. Je to vlastně rutina, které je potřeba se držet, nezlehčovat si to a neflákat. Ale nejdřív si tu rutinu fungující v našich podmínkách musíme najít a odladit.
Klauníci jsou teď měsíc staří, ještě ani nevím, kolik jich je – víc než dvacet ale určitě. Stále to nepovažujeme za hotový odchov, ale je to báječné. A nebo, jak jsem řekla kolegovi – máme krásnou práci, kdy můžeme každý den zažít něco FANTASTICKÝHO. Ano, přesně takhle jsem mu to řekla – s přehnaně pražskou výslovností mi to teď pořád předhazuje, když mi referuje o událostech dne. Není to fér, v Ostravě žiju už 14 let a předtím jsem 7 let byla v Bratislavě, takže takhle určitě nemluvím :-). Leda snad, že by mě tyto zážitky přenesly do mého (pražského) dětství?! To mi na akvaristice připadalo FANTASTICKÝ úplně všechno. A díky za to!
Další vybrané události a novinky představím už jen s kratšími komentáři.