Jak zkrotit stonkovky a domluvit cichlidám

Mnozí akvaristé často nemají v lásce „stonkové“ rostliny pro jejich vyšší časové nároky na nutnou pravidelnou údržbu. Stonkovky totiž velice rychle dorůstají hladiny nádrže, ohýbají se (nebo vyrůstají z vody) a začínají stínit celou nádrž. Pokud je včas neprotrháme či nesestřihneme, dokáží časem pod sebou svým stínem „udusit“ většinu ostatních rostlin v akváriu. A to není všechno. Umí zásadním způsobem zmírnit proud vody na hladině z výstupních trysek filtrů. Začnou tak vznikat „mrtvé“, bezproudé zóny, a odsud je už jen další krůček k řasám a sinicím bezprostředně pod hladinou, kde je nejvyšší intenzita osvětlení. Pak už opravdu chybí jen málo k významnému narušení biologické rovnováhy v nádrži.

Stonkovky jsou problematické i v nádržích s většími cichlidami, které je dokáží nemilosrdně vyrvat ze dna. Není pak nikterak jednoduché je znovu zasadit a přemluvit tvrdohlavé a urputné domácí obyvatele, aby akceptovali úpravy vzhledu nádrže proti jejich vůli a představám.

Stonkovky mají ale na druhé straně výrazný dekorativní habitus v kontrastu k jiným rostlinám s jiným tvarem listů. A to už nemluvíme o jejich pestré barevnosti, protože mezi stonkovkami najdeme výrazně červené, nahnědlé, zelenožluté či světle zelené barvy v nepřeberném množství odstínů.

Rychlý růst stonkovek dokáže z vody odebrat velké množství dusičnanů, čímž aktivně stabilizují nádrž proti řasám.

Silné stránky

• Velmi dekorativní tvarem i barvou listů;
• Snadno se množí řízkováním;
• Mnoho nenáročných druhů pro začátečníky;
• Velmi vhodné pro osázení nově založené nádrže pro jejich ochranu před růstem řas (intenzivně odčerpávají dusičnany svým rychlým růstem);
• Rychlý růst – dokáží v nových nádržích vyplnit prázdné prostory během krátké doby;

Slabé stránky

• Rychlý růst;
• Vyšší až velmi vysoké nároky na intenzitu světla;
• Některé druhy velmi křehké;
• Některé druhy citlivé na zařasení;
• Jemnolisté druhy náchylné na znečištění hrubými nečistotami ve vodě;
• Slabě kořenící;
• Nevzhledné po sestřihu;
• Problematické v nádržích s většími cichlidami;
• Některé druhy náročné na pěstování, nutné CO₂, hnojení mikroprvky;
• Nehodí se pro nádrže vyšší než 50 cm;

Příležitosti

• Využití v rostlinných, vytíracích a odchovných nádržích;
• Pomocí plastových košíčků je lze velmi lehce přestavovat podle našich konkrétních představ v nádrži;
• Výzva pro použití rostlin s pevnější strukturou listů v plastových košíčcích i v nádržích s cichlidami;
• Některé druhy jsou jedlé, mají i léčivé vlastnosti;
• Vhodné jako koření na přípravu pokrmů;

Hrozby

• Při nedostatečné údržbě zarůstají hladinu nádrže, stíní ostatním rostlinám, vznikají mrtvé, bezproudé zóny na hladině;
• Riziko růstu řas a sinic nízko pod vodní hladinou;

Stonkovky v nádrži s cichlidami

Již několik let mám v akváriu velké Heros efasciatus, o kterých se všeobecně tvrdí, že jsou neslučitelní s rostlinnou nádrží holandského typu. A to podle mých zkušeností nemusí být za určitých okolností pravda.

Úspěšně pěstuji stonkovky a vysazuji je tam, kam právě chci (bez ohledu na utkvělé představy, které mají o svém domově cichlidy). Využívám jednoduchý trik se standardními plastovými košíčky, ve kterých se prodávají akvarijní rostliny.

Stonkovky zpátky do plastových košíčků!

Návod je patrný ze série fotografií. U sestřihnutých rostlin očistíme spodní části stonků od listů do výšky kolem 5 cm, svazek rostlin různých délek zabalíme do kousku filtrační vaty (4) a pevně jej stáhneme elektrikářskými rychlostahovacími pásky na kabely (2). Filtrační vata chrání křehké stonky před poškozením, a svazek tak i pevně drží upevněný v košíčku (1). Na jeden svazek rostlin obvykle stačí jedna, maximálně dvě stahovací pásky na kabely.

Volné konečky stahovacích pásků opatrně propleteme po obvodu plastového košíčku. Ten můžeme používat se dnem nebo beze dna, aby větší svazky stonkovek mohly lépe zakořenit hlouběji do substrátu. Pokud potřebujeme košíčky beze dna, opatrně ho vystříháme menšími nůžkami.

Do košíčků vložíme kamínky (3) nebo skleněné oblázky či kuličky jako zátěž a zahrabeme je podle naší potřeby do akvarijního dna tam, kde svazek rostlin zrovna chceme mít. Výhodou tohoto řešení je to, že takto upevněné rostliny můžeme kdykoliv v nádrži přemístit. Kritériem pro přemístění může být např. délka rostlin, do které stonkovky dorostou za určitý čas, různá intenzita osvětlení v odlišných místech nádrže atd.

Takto si můžeme i předmnožovat svazky rostlin v jiných nádržích nebo místech a pak je následně přesunout do výstavní nádrže, vytíračky apod.

Další triky

Výše uvedený trik používám i u menších echinodorů či jiných nestonkových rostlin, aby je cichlidy nevytrhly hned po zasazení do nádrže. V tomto případě je bezpodmínečně nutné prostříhat dno košíčku, aby oddenek mohl prorůstat hlouběji do dna a rostlina nezakrňovala. Pokud rostlina časem zmohutní a má dostatečný kořenový systém, při dalším přesazování ji z plastového košíčku a zdrhovadla opatrně vystříhám, zasadím do substrátu a zatížím velkými kameny. Takto lze i v nádrži s cichlidami pěstovat zajímavé rostliny od menších exemplářů.

Můžeme použít i další triky. Při stříhání stonkovek klasickým způsobem vznikají nevzhledné pahýly po sestřihu „à la živý plot“. Buď nestříháme všechny stonkovky ve svazku najednou, nebo sestříhaný svazek v košíčku odsuneme někam stranou mimo pozornost, aby obrostly. Na jejich místa přesuneme jiné, již připravené svazky.

V zadní části nádrže můžeme rovněž vytvořit pro košíčky úkryty za různými dekoracemi (kameny, kořeny), a pak košíčky nemusíme ani zahrabávat do dna. Může se nám osvědčit vytvořit pomocí skleněného nebo plastového pásku podél zadní stěny „podúrovňový záhon“, ve kterém nejsou košíčky viditelné z pohledové části nádrže. Košíčky s rostlinkami můžeme pak bezstarostně přemisťovat při každém potřebném zásahu, když chceme změnit vzhled nádrže.