Novinky z rybího světa 1/2025

Na úvod novinek si opět po roce vypůjčím čísla z výroční zprávy SHOAL [1], která nabízí již počtvrté kompletní seznam druhů sladkovodních ryb, které byly nově popsány v průběhu uplynulého roku. Podle této zprávy bylo za rok 2024 vědecky popsáno celkem 260 nových rybích druhů, což je o 17 více než v roce předchozím. Prvenství má tentokrát Asie, odkud bylo popsáno 137 nových druhů, následuje Jižní Amerika s 84 druhy, Afrika s 28 druhy, Evropa a Severní Amerika – po 4 druzích – a poslední je Oceánie se 3 novými druhy (chybička se vloudí, já napočítala 4 a dočtete se o nich v závěru novinek).

Výroční zpráva je stejně jako tři předchozí volně ke stažení na webu [1] a kromě souhrnných informací a kompletního seznamu nově popsaných druhů v ní najdete čtivě zpracované podrobnější informace o několika vybraných druzích a rozhovory se zajímavými lidmi – ichtyology, kteří se na vědeckých popisech nových druhů ryb významně podílejí. Pokud ovládáte angličtinu, opravdu doporučuji. Je to pěkné čtení 😊

Enteromius niggie Scheepers et al., 2024

Čím jiným začít, než zlatou rybkou? Dostala jméno Enteromius niggie a popsána byla z řeky Steelpoort v říčním systému Limpopo v Jihoafrické republice.

Druh je dalším z řady důkazů toho, že diverzita ryb není ani zdaleka zdokumentována. Bližší studium sladkovodních ryb, o kterých se dříve myslelo, že jsou jen morfologicky variabilní, ukazuje na existenci divergentních linií s mnoha odlišnými druhy. V jižní Africe má řada druhů rodu Enteromius buď mimořádně velké nebo nespojité areály rozšíření, což by mělo být u sladkovodních ryb s omezenými možnostmi šíření mezi říčními systémy vzácné. Jedním z takových druhů je parmička Neefova (Enteromius neefi). Tento druh byl popsán Greenwoodem v roce 1962 [3] a dosud se myslelo, že jeho areál je nesouvislý, zahrnující jednak řeky v severovýchodní části Velkého srázu v Jihoafrické republice a Svazijsku, a jednak toky v povodí horní Zambezi v Zambii a jižní části povodí Konga v Demokratické republice Kongo. Pomocí molekulárních a morfologických metod byly zkoumány odlišnosti mezi dvěma populacemi parmiček, které obývají tyto dvě od sebe přibližně 1000 km vzdálené oblasti, a výsledkem je popis nového druhu Enteromius niggie. Faktem je, že druhy jsou si velmi podobné a na základě morfometrických a meristických znaků je není možné od sebe zcela bezpečně odlišit.

Zajímavý příběh se pojí s pojmenováním obou druhů parmiček a odráží se i v názvu publikace s popisem nového druhu E. niggie, který je označen jako „the other cousin“ – druhý bratranec/sestřenice. Při popisu druhu E. neefi v roce 1962 použil Greenwood označení neef, což znamená bratranec, jako vtipné poděkování Grahamu Bell-Crossovi, který nasbíral materiál, podle kterého byl druh popsán, a který prý často Greenwooda nazýval afrikánsky oom, což znamená strýc. Pro popis nového druhu bylo nyní použito slovo nig, které znamená sestřenice a bude také připomínat historického spojení těchto dvou druhů do jediného. Mimochodem, se znalostí tohoto příběhu je jasné, že české pojmenování E. neefi parmička Neefova je opravdový nesmysl… 😉 

Danio dichromatus Britz & Kullander, 2024

Nový druh dania byl popsán [4] podle ryb odchycených v tocích v dolní části povodí řeky Tanintharyi poblíž měst Myeik a Palaw a v povodí řeky Dawei poblíž města Dawei v Myanmaru. Jméno odkazuje na dvě barvy, což je pro druh příznačné.

Jedná se o velmi atraktivní druh dania, který se vyznačuje výrazným sexuálním dimorfismem a dichromatismem, tedy pohlaví se podstatně liší zbarvením i dalšími znaky. Na facebookové stránce Fish in the News [5] (kterou doporučuji sledovat všem, koho nové druhy zajímají) jsem se dozvěděla, že tyto ryby byly poprvé importovány pro komerční účely v roce 2002 a v tomto případě se naopak myslelo, že se jedná o dva různé druhy, které byly označeny obchodními názvy Danio (nebo Brachydanio) sp. ‚Yellow Hikari‘ a ‘Blue Hikari‘. Následně bylo za pomoci DNA analýz zjištěno, že ‚Yellow Hikari‘ byli samci a ‚Blue Hikari‘ samice jediného tehdy nepopsaného druhu.

Macropodus minnanensis Chen & Chiu, 2024

V Asii se ještě zdržíme, protože stojí za to alespoň krátce představit nový druh rájovce Macropodus minnanensis, který je popsán v práci Chen & Chiu (2024) [6] z jižní části provincie Fujian na jihovýchodě Číny. Pojmenován byl podle typové lokality, kterou je oblast v mandarínštině nazývaná Min-nan. Druh je možné od ostatních zástupců rodu bezpečně odlišit na základě kombinace morfometrických a meristických znaků a také podle specifického zbarvení, ve kterém jsou nápadné černé okraje dermálních váčků, do kterých jsou zasazeny šupiny, šedavé oči a velká temně černá, okrouhlá skvrna na skřelích.

Corydoras iiap Tencatt et al., 2024

Zajímavý nový pancéřníček Corydoras iiap byl popsán [7] z povodí řek Itaya a Nanay v jihoamerickém Peru. Rybky dosahují standardní délky do 6 cm, základní barva těla je světlá, v přední části trupu a na hlavě přechází do žluta, atraktivní je tmavý pásek přes oko a také zelenožluté iridiscentní zbarvení těla. Druh byl již před svým vědeckým popisem delší dobu znám akvaristům pod obchodním názvem Corydoras sp. „sicri Luminoso“, případně kódovým označením Corydoras sp. C53.

Panceřníčci C. iiap byli nalezeni pouze v menších potocích, které mají v závislosti na srážkách silně rozkolísaný průtok. Obývají toky s černou nebo kalnou vodou a písčitým substrátem. Článek uvádí hodnoty základních fyzikálně-chemických parametrů vody, které byly naměřeny na více lokalitách s výskytem druhu: teplota se pohybovala mezi 24,5 °C a 27,0 °C, pH 5,4–5,5, rozpuštěný kyslík 3,8–5,4 mg/l, vodivost 17,0–28,0 μS/cm. Na většině lokalit se C. iiap vyskytoval společně s C. ambiacus a C. sychri, kterému je velmi podobný.

Hoplisoma osvaldoi Alonso et al., 2024

Další pancéřníček byl nově popsán z horní části povodí řeky Bermejo v povodí La Plata v Argentině a v tomto případě se jedná o nový druh rodu Hoplisoma. Zařazen byl do skupiny blízce příbuzných druhů (kladu) Hoplisoma paleatum. Od ostatních zástupců rodu se liší zbarvením, které je nicméně podobné jako u H. micracanthum, se kterým sdílí i společné lokality výskytu.

(Nejen) z práce Alonso et al. (2024) [8] je zřejmé, že početnou podčeleď Corydoradinae čeká ještě mnoho změn. Publikace prezentuje výsledky provedených analýz, ve kterých bylo použito 153 druhů pancéřníčků a sledováno 5 genů a 83 morfologických znaků. Při zahrnutí výše zmíněného nového druhu, který nebyl ve dříve provedených analýzách použit, se pak ukázalo, že rod Hoplisoma zřejmě není monofyletický (jen pro zopakování: nemá jednoho společného předka), a byl proto ustanoven a popsán nový rod Urkumayu, do kterého byly přeřazeny tři blízce příbuzné druhy pancéřníčků, které jsou endemity severozápadní andské části povodí La Plata v Argentině a byly dosud řazené do rodu Hoplisoma.

Nový rod Urkumayu nyní obsahuje druhy U. gladysae (tento je typovým druhem rodu) U. micracanthus a U. petracinii. Název rodu je složeninou kečuánských slov urku, což znamená hora, a mayu, což znamená řeka. Odkazuje na typický biotop druhů řazených do tohoto rodu.

Oryzias moramoensis Utama et al., 2024

Nový druh medaky Oryzias moramoensis byl popsán v práci Utama et al. (2024) [9] z oblasti vodopádů Moramo na jihovýchodě ostrova Sulawesi. Druh byl zařazen do skupiny O. woworae, která zahrnuje druhy vázané svým výskytem na jihovýchodní část Sulawesi a typické modravým odleskem těla, který je patrný u samců. Od ostatních druhů skupiny se však O. moramoensis geneticky výrazně liší.

Pseudomugil halophilus Hammer et al., 2024

Nový druh duhounka byl popsán v práci Hammer et al. (2024) [10] z brakických vod podél pobřeží východního Queenslandu a s odkazem na preferované prostředí s vysokým obsahem solí byl pojmenován Pseudomugil halophilus. Jedná se o drobnou rybku s žlutavým, částečně průsvitným tělem, která se vzhledově nejvíce podobá druhu P. signifer, který však dorůstá podstatně větší velikosti (standardní délka ryb je až kolem 5,5 cm, zatímco u P. halophilus nepřesahuje 3 cm). P. signifer obývá také podobné biotopy ve stejné oblasti (resp. jeho areál rozšíření je větší, kromě východní Austrálie zahrnuje i některé ostrovy Torresova průlivu), ale zastihnout ho můžeme i v čistě sladkých vodách daleko ve vnitrozemí. Naproti tomu nově popsaný druh P. halophilus se zdá být úzce vázán na biotopy v ústích menších řek, potoků a kanálů, které jsou výrazně ovlivňované mořským přílivem. Vyhledává otevřené biotopy s mangrovovými porosty.

Nové druhy rodu Kiunga

Hned tři nové druhy rodu Kiunga jsou popsány v práci Allen et al. (2024) [11], která prezentuje výsledky kompletní revize tohoto rodu patřícího také do čeledi Pseudomugilidae, duhounkovití. Nově popsanými druhy jsou Kiunga auromarginata, K. filamentosa a K. leucozona, a společně s dříve popsanými K. ballochi a K. bleheri tedy rod nyní zahrnuje pět platných druhů. Je rozšířen pouze v tocích horní části povodí řeky Fly na ostrově Papua Nová Guinea, na území o rozloze přibližně 3 200 km². Areály jednotlivých druhů jsou pak extrémně malé, zahrnující pouze několik málo potoků, výskyt K. auromarginata byl potvrzen pouze z typové lokality, potoka Taki.

Typickým biotopem jsou mělké, pomalu tekoucí potoky v rovinatém nebo mírně zvlněném terénu v nadmořské výšce 40–100 m, tekoucí nenarušeným deštným pralesem.

[1] https://shoalconservation.org/new-species-2024/ [2] Scheepers, M., Bragança, P.H.N. & Chakona, A. (2024): Naming the other cousin: A new goldie barb (Cyprinidae: Smiliogastrininae) from the northeast escarpment in South Africa, with proposed taxonomic rearrangement of the goldie barb group in southern Africa. Journal of Fish Biology, 105 (4): 1137-1150. [3] Greenwood, P. H. (1962). A new species of Barbus (Pisces, Cyprinidae) from the upper Zambezi River, Rhodesia. Reviews of the Zoology and Botany of Africa, 65, 211–216. [4] Britz, R. & Kullander, S.O. (2024): Danio dichromatus, a new species of sexually dimorphic and dichromatic danio from the Malay Peninsula in Myanmar (Teleostei: Cyprinidae: Danioninae). Ichthyological Exploration of Freshwaters, 1196: [1-17]. [5] https://www.facebook.com/FishInTheNews [6] Chen, I-S. & Chiu, Y.-W. (2024): A new species of Macropodus (Teleotsei: Osphronemidae) from Fujian Province, southern China. Zootaxa, 5550 (1): 328-332. [7] Tencatt, L.F.C., Ruiz-Tafur, M. & Chuctaya, J. (2024): A new masked Corydoras (Siluriformes: Callichthyidae) from the Itaya and Nanay river basins, Peruvian Amazon. Neotropical Ichthyology, 22 (2): e240016. [8] Alonso, F., Terán, G.E., Aguilera, G., Montes, M.M., Alanís, W.S.S., Calviño, P., Vera-Alcaraz, H.S., Cardoso, Y, Koerber, S. & Mirande, J.M. (2024): Integrative phylogeny of Corydoradinae (Siluriformes: Callichthyidae) with an emphasis on Northwestern La Plata species, including descriptions of a new genus and species. Zoologischer Anzeiger, 314 [2025]: 10-23. [9] Utama, I.V., Mokodongan, D.F., Lawelle, S.A., Masengi, K.W.A. & Yamahira, K. (2024): A new ricefish, Oryzias moramoensis (Adrianichthyidae), described from a mountain waterfall in Southeast Sulawesi, Indonesia. Ichthyological Research, Published: 01 July 2024. [10] Hammer, M.P., Allen, G.R., Adams, M. & Unmack, P.J. (2024): The Mangrove Blue-eye, a new species of Pseudomugil (Pisces: Pseudomugilidae) from eastern Queensland, Australia. Fishes of Sahul, 38 (2): 2158-2171. [11] Allen, G.R., Hammer, M.P., Unmack, P.J. & Storey, A.W. (2024): A remarkable radiation of five species in the genus Kiunga (Teleostei: Pseudomugilidae) from the Fly River system, Papua New Guinea with descriptions of three new species. Fishes of Sahul, 38 (2): 2137-2157.